ETF fondy (Exchange Traded Funds) se staly jedním z nejoblíbenějších způsobů investování nejen u jednotlivých investorů, ale i velkých institucionálních hráčů. Co dělá ETFka tak výjimečnými? Jaký je jejich mechanismus fungování a proč jsou tak efektivní? V tomto článku představím jejich klíčové aspekty a jak vlastně fungují.

Co jsou to ETF?

Již samotný název, Exchange Traded Funds – neboli fondy obchodované na burze, dává tušit, že akcie či frakce ETF lze nakoupit nebo prodat prostřednictvím brokera přímo na burze. Jinak je tomu u podílových fondů, které se standardně nakupují nebo prodávají prostřednictvím investiční instituce (banky).

Klíčovou charakteristikou ETF je jejich schopnost sledovat výkon určitého indexu. V jádru ETF reprezentují kolekci cenných papírů – od akcií po dluhopisy, komodity nebo nemovitosti. Těmto aktivům, která pro investora ETF fond drží, říkáme podkladová aktiva. Hodnota ETF pak jednoduše odráží hodnotu podkladových aktiv. O ETF se často mluví jako o pasivní investici, protože v naprosté většině případů jen pasivně kopírují výkonnost indexu a nakupují nebo prodávají akcie podle toho, jak se mění složení daného indexu. ETF sledují pohyby svých základních benchmarků a provádějí obchody v souladu s předem definovanými kritérii. Oproti tomu aktivně spravované fondy spoléhají především na odbornost svých portfolio manažerů a často s sebou nesou vysoké transakční náklady.

Pro pochopení celého mechanismu fungování ETF je třeba blíže poznat dva zásadní účastníky vystupující v procesu fungování ETF.

Správce ETF

Prvním důležitým účastníkem jsou správci ETF, často označovaní také jako vydavatelé nebo poskytovatelé ETF. Jsou  to instituce, které zajišťují vytváření, správu a obchodování ETF (např. Vanguard, Blackrock, Invesco … ).

Tvůrci trhu

Druhým účastníkem jsou tvůrci trhu (např. investiční banky nebo brokeři), jejichž hlavním úkolem je udržení likvidity ETF na trhu a zajištění spravedlivé ceny. Cena ETF by měla zůstávat blízko hodnoty jeho podkladového aktiva. Tvůrci trhu udržují tržní likviditu ETF tím, že poskytují oboustrannou tržní poptávku. Jsou tedy ochotní za svoji poptávkovou cenu nakupovat nebo za nabídkovou cenu prodávat podíly ETF koncovým účastníkům – investorům. Nemůže se tedy nikdy stát, že by investor neměl komu prodávat nebo od koho nakoupit, čímž se ETF stává likvidním.

Mechanismus fungování ETF

Základním mechanismem fungování ETF je proces vytváření a rušení nových jednotek (akcií).

Správci ETF spolupracují s tvůrci trhu. Když roste poptávka po daném ETF, tvůrci trhu mohou vytvořit nové jednotky tím, že vymění podkladová aktiva za nové jednotky ETF. Naopak, když je poptávka po ETF nízká, tvůrci trhu mohou rušit existující jednotky tím, že vrátí podkladová aktiva správci ETF.

Rostoucí poptávka – tvůrci ETF tvoří nové jednotky

Jak již bylo řečeno, úkolem tvůrce trhu je zajistit likviditu. Pokud vzroste poptávka po ETF, tak tvůrce trhu neudělá nic jiného, než že nakoupí celou skupinu podkladových aktiv daného ETF, kontaktuje správce ETF a vymění s ním tato podkladová aktiva za akcie ETF – vytvoří tak nové jednotky ETF. Majetek tohoto ETF se rozroste o nová podkladová aktiva a jeho hodnota vzroste.

Poptávka po ETF klesá – tvůrci ETF ruší existující jednotky

Naopak, když je po nějakém ETF malá poptávka a tvůrce trhu nechce držet přebytečný počet akcií, může část jednotek ETF zrušit a za ně získat podkladová aktiva.

Tento proces vytváření a rušení jednotek ETF probíhá na tzv. primárním trhu, kde jsou nové emise cenných papírů (například akcií, dluhopisů apod.) poprvé nabízeny investorům. To znamená, že emise cenných papírů se poprvé prodávají přímo od emitenta investorům, často prostřednictvím investičních bank, makléřských společností nebo jiných finančních institucí.

Na sekundárním trhu, tedy na burze, probíhají samotné obchody s akciemi ETF mezi investory a tvůrci trhu a poptávka investorů tedy ovlivňuje to, co se děje na primární burze. Zde podle potřeby tvůrce trhu prodává nebo nakupuje podkladové akcie a vyměňuje je se správcem ETF, který vytváří a ruší své vlastní akcie.

Cena ETF a její vyrovnávací mechanismus

Tvůrce trhu samozřejmě plní svoji úlohu za účelem zisku. Na jednoduchém příkladě si vysvětlíme, co se stane, pokud se poptávka po určitém ETF dramaticky zvýší – např. poptávka po iShares Nasdaq 100 UCITS ETF.

Pokud budeme uvažovat hodnotu podkladových aktiv fondu ETF (označována zkratkou NAV – Net asset value) společně s počtem vydaných akcii fondu dle hodnot níže, bude cena za jednu akcii ETF rovna 1098,799 USD.

Velikost fondu (NAV): 13 709 096 737 USD
Počet akcií ETF: 12 476 435
Cena za jeden ks: NAV / počet akcií = 1098,799 USD

Když poptávka po ETF na sekundárním trhu vzroste, bude vlivem poptávky růst i cena akcií ETF nad čistou hodnotu podkladových aktiv (NAV) o určitou částku – například o $5, což by znamenalo tržní cenu $1103 za jednotku ETF. V takovém případě může tvůrce trhu nakoupit podkladová aktiva ETF za 5 mil. USD a vyměnit je se správcem ETF za 4 550 ks nových jednotek ETF v ceně odpovídající NAV, tedy $1098 za jednotku, a obratem tyto nové jednotky prodat na sekundárním trhu za aktuální tržní cenu, čímž si zajistí zisk. V tomto konkrétním příkladě by tedy zisk pro tvůrce trhu činil $22 752.

Tímto krokem se uspokojí poptávka na sekundárním trhu, hodnota ETF vzroste a jeho nová hodnota NAV se ustálí na hodnotě $1103,799 za akcii.

Výše popsaný mechanismus je tzv. arbitráž, což znamená, že tvůrce trhu nakupuje levně, prodává draze a dělá to tak dlouho, než se ceny vyrovnají. Je to velice chytrý vyrovnávací mechanismus, díky kterému se tržní cena ETF nikdy příliš neodchýlí od jeho skutečné hodnoty. Jakmile totiž dojde k odchylce, tvůrce trhu má aktivní snahu na této odchylce vydělat a v momentě, kdy to udělá, se cena vrátí do rovnováhy.

Výhodou tohoto mechanismu pro investora je, že má zaručené, že vždy bude mít kde nakoupit nebo prodat cenné papíry za relativně spravedlivou cenu odpovídající hodnotě ETF. Výhodou pro správce ETF je, že nemusí držet žádnou hotovost a veškerou práci přenechává tvůrci trhu – díky tomu má nižší provozní náklady než klasické podílové fondy.

Výhody a nevýhody ETF

ETF přinášejí investorům několik VÝHOD.

• Mají vysokou likviditu, protože jsou obchodovatelné na burze, což umožňuje snadné nakupování a prodej za aktuální tržní ceny.
• Náklady na správu ETF jsou obvykle nižší než u tradičních fondů, což pomáhá investorům v snižování celkových nákladů na investice.
• ETF také nabízí transparentnost, protože pravidelně zveřejňují své seznamy aktiv, což umožňuje investorům přesně sledovat, do čeho investují.
• Díky velmi širokému spektru nabízených produktů mohou investoři využít ETF pro investice do různých trhů a aktiv, diverzifikovat tak své portfolio a snížit rizikovost svých investic.

Na druhé straně existují i některé NEVÝHODY.

•  Vyšší rozdíl (spread) mezi nákupní a prodejní cenou může ovlivnit ziskovost investice.
• Tracking error může způsobit výrazné rozdíly mezi výkonem ETF a sledovaného indexu.
• Investor nemá přímou kontrolu nad rozhodnutími správce ETF ohledně změn ve složení portfolia.

Závěr

ETFka jsou atraktivní investiční nástroj pro širokou škálu investorů díky své nákladové efektivitě, likviditě a transparentnosti. Jejich mechanismus fungování založený na procesu vytváření a rušení jednotek umožňuje udržovat tržní cenu ETF blízko jeho skutečné hodnotě.

Díky využití síly pasivního investování a efektivity ETF se jednotliví drobní investoři mohou s jistotou a relativním klidem pohybovat v jinak složitém prostředí finančních trhů.

ETF poskytují cestu k diverzifikovaným portfoliím s minimálními poplatky a maximální flexibilitou. Jejich univerzálnost a efektivita je rychle posouvá mezi základní kameny současných investičních strategií, čímž se stávají nepostradatelným nástrojem pro investory všech úrovní.