Pokud si chcete poslechnout rozšířenou verzi Aktualit z finančních trhů, kterou jsme točili pro náš Investiční podcast: Cesta rentiéra, můžete si ji poslechnout na SoundCloud: Investiční výhledy C&P červen 2026 nebo na youtube: Investiční výhledy C&P červen 2026.

Textový přepis

Jiří: Vítám vás u dalších Aktualit z finančních trhů. Tentokrát se podíváme, jak se dařilo finančním trhům v měsíci květnu. Jmenuji se Jiří Cimpel a se mnou je tu jako vždy Dan Majstorović.

Když se podíváme na vývoj akciových indexů, můžeme říct, že květen byl dalším pozitivním měsícem v řadě. Je to už druhý měsíc poměrně intenzivního růstu.

Otázka, kterou si asi klade každý investor, zní: je tento růst udržitelný a bude pokračovat i v dalších měsících?

Dan: Rád bych znal jasnou odpověď. Na druhou stranu hlavní příběh, který stojí jak za současným růstem, tak i za možnými obavami z dalšího vývoje, jsou energie a inflace. Vidíme uzavřený Hormuzský průliv, což tlačí cenu ropy nahoru i dolů podle toho, jak probíhají jednání. Centrální banky po celém světě sledují, jak se tento vývoj promítne do inflace, protože cena ropy zásadně ovlivňuje vstupní náklady. Pokud rostou vstupy, má to tendenci zvyšovat inflaci a centrální banky pak nemají prostor výrazně snižovat úrokové sazby.

I to tedy bude určovat další směřování trhů. Zatím ale převládá optimismus – trhy to vnímají tak, že se sice něco děje, ale přesto rostou dál. V USA proběhla výsledková sezóna, firemní výsledky jsou dobré, takže optimismus zatím převažuje. Uvidíme, jak to bude vypadat v následujících měsících.

Jiří: To bylo takové věštění z křišťálové koule – dnes si můžeme říct, že víme, že nic nevíme, protože trh se může pohnout všemi směry.

Důležitý je ale dlouhodobý pohled. Ten ukazuje, že americké akcie znovu nabírají tempo a v letošním roce výrazně překonávají evropské akcie, zhruba dvojnásobným výkonem, což se potvrdilo i v posledním měsíci.

V posledním roce, se hodně diskutovalo o tom, jestli Amerika neztrácí dech, zda návrat Donalda Trumpa neohrozí její pozici a jestli si dokáže udržet roli lídra. Teď to vypadá, že ano, ale díváme se na to jen optikou jednoho měsíce. Jak to vidíš ty?

Dan: Myslím si, že Amerika pozici lídra neztratila. Ve světě i v politice se neustále něco děje, ale zatím to nenarušilo základní fundament – Spojené státy jsou hlavním tahounem globální ekonomiky. Hodně investují do růstu, technologií a inovací a na tom se nic zásadního nezměnilo. To se ostatním regionům velmi těžko dohání.

Naopak se často mluvilo o tom, zda by se novým lídrem nemohla stát Evropa. Byť bych si to třeba přál, realita je taková, že Evropa naráží na úskalí spojená s cenami energií a rizikem vyšší inflace. Evropské ekonomiky jsou silně energeticky náročné, stojí na průmyslu, a když energie zdražují, způsobuje to značné problémy.

Vidíme to i v poslední době – Evropa začíná brzdit a zaostávat právě kvůli nejistotě kolem vývoje inflace, cen energií a geopolitických rizik. Za mě tedy USA neztratily svůj fundament. To ale neznamená, že bychom neměli uvažovat o regionální diverzifikaci, protože i Evropa má silné sektory, které v určitých obdobích dokážou obstát.

Jiří: Je fér připustit, že Evropa může být lídrem v jiných tématech než čistě v růstu akciových trhů.

Když se podíváme na další aktiva, zajímavý je vývoj zlata. To mělo v prvních dvou měsících letošního roku výrazný růst, následovaný poměrně prudkým poklesem. Kdo investoval do zlata v únoru, může dnes na svém portfoliu vidět citelný pokles.

Dá se tento pokles ceny zlata hodnotit jako návrat důvěry investorů v dynamičtější aktiva a přesun směrem k akciím a dluhopisům, nebo za tím stojí něco jiného?

Dan: Tohle je určitě jeden z možných důvodů – část investorů se přesouvá do rizikovějších tříd aktiv. Spíše bych to ale viděl jako očekávatelnou korekci po velmi prudkém růstu a výběr zisků. Fundament zůstává stejný: ekonomická nejistota trvá a centrální banky mají stále silnou poptávku po zlatě. Nic zásadního se tedy nezměnilo. Došlo spíš ke korekci po bezprecedentním růstu než ke změně celého příběhu. Optimismus na trzích tomu samozřejmě také pomohl – část zisků se ze zlata přesunula do rizikovějších aktiv v očekávání pozitivního vývoje v dalších měsících.

Jiří: Když se na tato aktiva podíváme v delším horizontu, vidíme, že akcie víceméně fungují tak, jak bychom čekali. Zlato v posledních letech fungovalo spíše abnormálně, a dokonce výkonností překonalo akcie. Otázka ale zní: co dluhopisy a nemovitostní akcie? U nemovitostních akcií jsme už u předchozího grafu viděli, že jsou letos zhruba na 10,5 %, takže se snad začíná rýsovat pozitivní trend.

Ale co dluhopisy? U globálních inflačních dluhopisů jsme od roku 2017 zhruba na −7 %. Co s tím, Dane? Tohle příliš nenahrává tradičnímu portfoliu 60 % akcie a 40 % dluhopisy, v tomto období by dluhopisy svou roli úplně neplnily. My je v portfoliích používáme v citelně menším zastoupení než historických 40 %, přesto se v posledních letech ukazují spíše jako brzda portfolia. Jak s nimi v portfoliích pracovat?

Dan: Jedním pohledem je výnos – ten teď dluhopisy nepřinášely a často se mluví o tom, že se vytratil jejich fundament, že už nejsou protiváhou k akciím. Do určité míry to dává smysl a existuje k tomu řada objektivních názorů. Na druhou stranu moc nekolísají, stále je to stabilizační prvek a otázkou tak je, na jaké dluhopisy se zaměřit. Očekává se, že v dalších obdobích zůstanou úrokové sazby spíše na současných úrovních, případně se mohou ještě zvýšit kvůli inflaci. Proto dává smysl preferovat krátkodobé až střednědobé dluhopisy, které budou přinášet tlumení, ale nebudou tolik trpět na výnos.

Tam vidím roli dluhopisů, ale zároveň i my celkovou dluhopisovou expozici spíše snižujeme a část prostředků přesouváme do akciových pozic.

Jiří: Takže na výrazně lepší časy se dluhopisům zatím příliš neblýská.

Máme tu další velké téma – umělou inteligenci a trh čipů. Tady se často mluví o možné bublině. Když se podíváme na grafy, ten růst je opravdu raketový. Jak to číst? Je to skutečně přelomová technologie a je to teprve začátek růstu? Nemám se toho bát? Mám jako investor nastupovat? Nebo je to přehřáté a měl bych tenhle vlak raději opustit?

Dan: S jistotou to nedokáže říct nikdo. Kdybychom uměli přesně určit, kdy je trh v bublině, bubliny by ani nevznikaly.

Je důležité si uvědomit, že vysoký růst cen sám o sobě neznamená bublinu. Pokud je růst tažen vysokou ziskovostí firem a skutečným technologickým pokrokem, pak přidaná hodnota skutečně vzniká. A to dnes nelze vyloučit. Ano, určité znaky bubliny tu jsou, ale proti nim stojí dobré firemní výsledky, skutečné tržby a fakt, že obrovské investice do rozvoje jsou financovány zdravými firmami.

Jiří: Doufejme, že to není bublina, že nepraskne a že trh dokáže tento potenciál využít.

Máme ještě další témata – například summit USA a Číny nebo novou emisi státních dluhopisů České republiky. Těm se budeme podrobně věnovat v Investičních výhledech.
Pokud vás zajímají větší detaily k dnešním tématům a odpovědi na další otázky, určitě si nenechte ujít Investiční výhledy na Investičním podcastu Cesta rentiéra v podcastových aplikacích i na YouTube.

Děkujeme za pozornost a těšíme se na vás u příštích Aktualit z finančních trhů.