Pokud si chcete poslechnout rozšířenou verzi Aktualit z finančních trhů, kterou jsme točili pro náš Investiční podcast: Cesta rentiéra, můžete si ji poslechnout na SoundCloud: Investiční výhledy C&P květen 2026 nebo na youtube: Investiční výhledy C&P květen 2026.

Textový přepis

Jiří: Íránská krize a její dopady na finanční trhy. Problémy na trhu private credit. A také to, jak vypadalo prvních sto dní v Berkshire Hathaway bez Warrena Buffetta.

Právě na tato témata a samozřejmě i na aktuální pohled na finanční trhy se podíváme v dnešních Aktualitách z finančních trhů. Moje jméno je Jiří Cimpel a se mnou je tady konečně zase Daniel Majstorović, můj společník a náš hlavní analytik.

Pojďme se nejprve podívat, jak se minulý měsíc pohybovaly finanční trhy. Viděli jsme, že dubnový výkon byl výrazně pozitivnější než březen. Co stálo za tímto optimismem?

Dan: Řekl bych, že šlo o určité ustálení situace. I v prostředí přetrvávající nejistoty se objevilo několik pozitivních momentů. Jedním z nich bylo zasedání Federálního rezervního systému (Fed), který podle očekávání sazby ani nesnížil, ani nezvýšil.

Zároveň se potvrdilo, že dosavadní předseda Fedu již není vyšetřován, což otevřelo cestu k nástupu nového předsedy, kterého pravděpodobně uvidíme v květnu. Trhy to vnímají pozitivně, protože od nového vedení Fedu očekávají spíše uvolněnější měnovou politiku.

Dalším faktorem je geopolitická nejistota kolem Hormuzského průlivu. Situace sice není vyřešená, ale zdá se, že se hledají schůdná řešení a trhy pracují spíše se středním nebo příznivějším scénářem. Ten by mohl znamenat buď pokles cen ropy, a tedy menší inflační tlak. Střední scénář počítá s tím, že konflikt potrvá přes léto, ceny ropy zůstanou zhruba na současných úrovních a inflační tlak bude mírný. To by mohlo vést ke stabilním nebo jen mírně vyšším úrokovým sazbám. Celkově to ale trhy vyhodnotily spíše pozitivně.

Jiří: Dá se tedy říct, že se na trhy vrací určitá míra optimismu s tím, jak konflikt spíše směřuje k deeskalaci. Uvidíme, jaký bude další vývoj.

Když se podíváme na dlouhodobý vývoj, pořád vidíme, že Evropa výkonem nedohání Spojené státy. Od roku 2017 jsou americké akcie téměř na 200 % zhodnocení, zatímco evropské zhruba na 93 %. Myslíš si, že by se to mohlo změnit? V posledním roce totiž Evropa výkonnostně vedla, ale letos se karta znovu obrací ve prospěch Ameriky. Jak se na to dívat z pohledu rozložení portfolia?

Dan: Nemyslím si, že by se strukturálně něco zásadního změnilo. Fundamenty stále hrají ve prospěch amerického trhu. To, co dočasně podpořilo Evropu, byl přeliv kapitálu z relativně drahých amerických růstových akcií do levnějších hodnotových a cyklických titulů v Evropě.

Nicméně americké akciové indexy dnes opět rostou a fundamentální příběh zůstává stejný. Neočekávám, že by se v následujících letech tyto nůžky výrazně zavíraly. Spíše se budou pohybovat v podobném koridoru. To ale neznamená, že by Evropa nebo jiné regiony nebyly zajímavé. Naopak, z pohledu rizik je rozumné mít portfolio regionálně diverzifikované.

Jiří: Když se podíváme i na další aktiva, nejen na akcie, vidíme, že zlato se meziměsíčně téměř nezměnilo. Zajímavý je ale růst akcií nemovitostních společností, tedy REITů. Čím je tento vývoj tažen?

Dan: Hlavním faktorem je výhled možného zlevnění úvěrového financování. Pokud by úrokové sazby začaly klesat, úvěry by byly levnější, což je pro nemovitostní sektor klíčové.

Zároveň byly nemovitostní akcie relativně levné ve srovnání s ostatními segmenty trhu. Podobně jako u evropských akcií, i zde jsme viděli přeliv kapitálu do podhodnoceného segmentu.

Jiří: REITy jsou od začátku roku zhruba o 10 % výše, podobně jako zlato. Globální akcie jsou zhruba 6 % v plusu.

Když se podíváme dlouhodobě, zlato je od roku 2017 stále před akciemi. Myslíš si, že už dosáhlo vrcholu, nebo má v nejisté době stále prostor k dalšímu růstu?

Dan: Nejistota z trhu nezmizela. Nedávnou korekci zlata vnímám spíše jako vybírání zisků. Část investorů si uvědomila, že existují i jiná, méně volatilní aktiva, například státní dluhopisy.

Při současných vyšších sazbách jsou americké státní dluhopisy atraktivní díky stabilnímu kupónu a nižší kolísavosti. To část kapitálu odčerpalo od zlata. Geopolitická rizika ale přetrvávají, takže zlato podle mě může zůstat na současných úrovních a případně má i prostor k dalšímu růstu.

Jiří: Pojďme se podívat konkrétně na íránskou krizi. Jak se na situaci díváš z investičního hlediska a jaká rizika přináší?

Dan: Je dobré se na Írán dívat v širším kontextu. Profesor Aswath Damodaran z Newyorské univerzity každoročně v lednu publikuje výpočet rizikových prémií jednotlivých zemí. Zohledňuje geopolitiku, ekonomickou a politickou stabilitu i volatilitu akciového trhu.

Je zajímavé, že už před vypuknutím konfliktu, který začal až koncem února, měl Írán rizikovou prémii téměř 14 %. Pro srovnání, nejbezpečnější země se pohybují mezi 4 až 5 % rizikové prémie. To jasně ukazuje, že investice do tohoto regionu jsou spojeny s vysokou volatilitou a rizikem, které musí investor zohlednit.

Jiří: Zmínili jsme také situaci na trhu private credit ve Spojených státech. Některé fondy se dostali pod tlak investorů, kteří chtějí vybírat své prostředky, a tyto fondy tak pozastavují nebo dočasně omezují odkupy. Může to být systémové riziko? A má to dopad i na evropské investice?

Dan: Zatím to nevnímám jako systémové riziko. Spíše jako upozornění, že private credit není bezriziková investice, jak je někdy prezentována. Není to plnohodnotná náhrada dluhopisů.

Jde o méně likvidní investici, která může mít v portfoliu své místo a generovat pravidelný výnos, ale investor musí chápat, že peníze jsou vázané v úvěrech firmám, které se mohou dostat do problémů, zejména v IT sektoru a kolem AI témat.

Jiří: Na závěr se dotkněme situace v Berkshire Hathaway. Uplynulo zhruba sto dní od chvíle, kdy se Warren Buffett stáhl z vedení a výkonnou roli převzal Greg Abel. Jak toto období hodnotíš?

Dan: Myslím si, že kontinuita byla zachována velmi dobře. Warren Buffett je investiční ikona a plynule navázat na jeho roli není jednoduché. Greg Abel se na převzetí připravoval dlouhou dobu a základní filozofie společnosti se nemění.

Rozdíl je patrný hlavně ve stylu řízení. Greg Abel se více věnuje operativě a řízení jednotlivých podniků, zatímco Buffett se soustředil především na alokaci kapitálu a investiční rozhodování. Jde tedy spíše o změnu stylu než strategie.

Jiří: Změna tedy není strategická, ale spíše systémová. Uvidíme, jak se bude Berkshire Hathaway dařit v delším horizontu a zda se podaří naplňovat dlouhodobou filozofii, kterou Warren Buffett prosazoval.

To je z dnešních Aktualit vše. Pokud vás zajímají větší detaily, podívejte se na naše investiční výhledy, kde se tématům věnujeme do hloubky. Budeme se těšit u dalšího dílu, nejpozději za měsíc. Na shledanou.