Pokud si chcete poslechnout rozšířenou verzi Aktualit z finančních trhů, kterou jsme točili pro náš Investiční podcast: Cesta rentiéra, můžete si ji poslechnout na SoundCloud: Investiční výhledy C&P srpen 2025 nebo na youtube: Investiční výhledy C&P srpen 2025.

Textový přepis

Dobrý den. Vítám vás u dalších letních Aktualit z finančních trhů, kde si shrneme dění za měsíc červenec. Dnes tady budu výjimečně sám, kolega je v době natáčení na dovolené. Jmenuji se Daniel Majstorović a jsem analytikem a společníkem ve společnosti Cimpel & partneři. Podíváme se, co udělala Trumpova protekcionistická politika za posledních 6 měsíců, co se děje na poli burzovně obchodovaných fondů, ETF fondů i jak může extrémní počasí ovlivnit inflaci.

Pojďme se tedy podívat, co se děje z krátkodobého pohledu na finančních trzích a akciových indexech, které nás zajímají. V posledním měsíci nevidíme žádné výrazné výkyvy nahoru ani dolů. Ne, že by se nic nedělo, běží výsledková sezóna, už reportovalo asi 30 % společností v Americe, ale výsledky nemají významný dopad. S&P 500 sice dosahuje svého vrcholu, ale silná koruna drží výnosy pro české investory níž. Dolar, byť se maličko zmátořil, pořád dělá kolem −10 % na pohybu měny. Evropský akciový index je od začátku roku na 8 %, pod ním leží světový (−3 %) a americký akciový index (necelých −6 %).

Pokud se na to podíváme z trochu větší dálky, tak i přesto, že se Evropě od začátku letošního roku daří, na dlouhodobém horizontu má pořád velkou disproporci. Americký akciový index je +176 %, oproti tomu evropský pouze necelých 78 %. Svět je uprostřed na 138 %.

Stále vidíme, že silný vliv koruny nás nyní tlačí dolů, ale z mého pohledu to rozhodně není něco, co bychom měli rychle zohledňovat v portfoliích. Měli bychom setrvat, protože měnové kurzy a jejich vliv na portfolia jsou z pohledu dlouhodobého investora minimální. Dynamika akciových trhů nám v tomto pomůže podstatně více. Z dlouhodobého hlediska by zajišťování měny stálo nějaké peníze a snižovalo výnos. Byť nám nyní koruna krátkodobě odepsala část výnosů po návratu S&P 500, tak v krizích, jako byla pandemie covidu nebo krize roku 2008, koruna prudce oslabovala a pomáhala nám vykrýt část propadů. Ačkoli nám teď nezajišťování ubírá na výnosech, může nám pomoci v krizových situacích.

Z pohledu dalších aktiv je jednoznačným vítězem od začátku letošního roku stále zlato, které je +14 % i v korunovém vyjádření. Je to díky věčně se opakujícímu tématu nejistoty na trzích v důsledku toho, co se děje ve světě, ať už z pohledu geopolitických rizik či celních opatření. Uvidíme, kde to bude mít konce, to nyní nebudu hodnotit. Ostatní aktiva jsou v korunovém vyjádření záporná, což znamená světové akcie −3 %, inflační dluhopisy −7 % a nemovitosti (akcie nemovitostních společností) necelých −7 %.

Z dlouhodobého hlediska vidíme ten standardní pohled, kdy akcie vs. zlato mají opačnou korelaci, což znamená, že se pohybují proti sobě. Dnes se v nejisté době více daří zlatu, akcie jsou pod ním. Pokud se podíváme na období před tím, kdy docházelo k růstu, tak sice rostla obě tato aktiva, ale akcie rostly významně více.

Nyní téma americké ekonomiky 6 měsíců poté, co Trump zavedl svá extrémní protekcionistická opatření v oblasti celní politiky. V posledních dnech se diskutuje, jestli dojde k nějaké dohodě, hodně se řeší, že se dohodl s Evropou. Termín, který dal ostatním zemím, je 1. srpna. Uvidíme, kde bude skutečnost, jestli bylo nebo nebylo něco z toho, o čem spekulují média, potvrzeno. Sám jsem zvědavý, kde se nakonec potkáme, jestli to budou ta 15% cla, o kterých se poslední dobou mluví, nebo ne. (Tento komentář připravujeme těsně před koncem července.)

Nicméně podívejme se, co Trumpova protekcionistická politika způsobila doteď. Celní výnosy už přinesly Americe 100 miliard dolarů a zatím nevidíme, že by se to nějak zásadně promítlo do spotřebitelských cen. To znamená, nevidíme, že by rostla inflace nebo se zdražovalo.

Důvodem je, že všechny společnosti se předzásobily ještě před cly a nyní čerpají ze skladových zásob. Neměli tak zatím důvod navyšovat ceny svých produktů. Nicméně zásoby se tenčí a očekává se, že dojdou někdy v polovině až koncem letošního roku. Pak možná uvidíme i nějaký průnik této celní politiky do inflace a toho, co se bude dít dál.

Navzdory tomu, že protekcionistická opatření mohou způsobit nějaké komplikace, není to aktuálně vidět. S&P 500 je na svém maximu, firmy reportují relativně silné výsledky, hospodářský růst, byť není tak silný, tak tam je a jeho predikce je na 2,2 % pro druhý kvartál. Přestože se stále jedná o odhad, tak oproti odhadu, který se před pár měsíci pohyboval na 0,8 %, je to zásadní posun k lepšímu. Ani z pohledu nezaměstnanosti nevidíme v tuto chvíli zásadní dopad do americké ekonomiky.

Je to tedy určitý paradox, kdy vidíme S&P 500 na maximu, vidíme potenciální rizika, která tato protekcionistická opatření mohou přinést, ale zatím se do ekonomiky nepromítají. Mohou se promítnout v budoucnu, můžeme vidět i pokles americké ekonomiky, ale určitě to není z našeho pohledu něco, co by bylo kritické, abychom měli strach investovat do akciového trhu. Naopak to může přinést i příležitosti, že koupíme ve slevě. I z dnešního pohledu stále díky silné koruně můžeme vstupovat do zahraničních aktiv s určitou slevou.

Dalším tématem, které bych chtěl zmínit, jsou ETF fondy a to, co se děje na jejich trhu. Současná situace hodně nahrává aktivním správcům a poptávce po aktivních produktech. ETF fondy jsou velmi často zaměřeny právě na pasivní strategie, na kopírování nějakého indexu, ale nyní začala růst poptávka po aktivních strategiích. Na levém grafu červený sloupec označuje počet nově vytvořených ETF s aktivní strategií. Lidé totiž hledají něco, co by je mohlo ochránit před propady a některé aktivní strategie se toto snaží nabízet.

Z našeho pohledu je to určitý trend, který je v pořádku, ale my i nadále pořád souzníme s tou pasivní strategií, protože existuje celá řada studií a stále dokola se potvrzuje, že pouze minimum aktivních správců zvládá překonávat trh. Z našeho pohledu je důležité jádro portfolia stavět právě na pasivních strategiích, být na trhu a jet na vlně indexů bez snahy spekulovat. Případné aktivní fondy nebo aktivní správce nám dává smysl do portfolií doplňovat jako doplněk, který může pomáhat jádru, které je do určité míry pasivní.

Jako poslední téma bych chtěl zmínit extrémní klima a to, jak se může promítnout do inflace, která je jedním ze stěžejních témat všech centrálních bank. Extrémní klima může způsobit zvýšenou inflaci skrze potraviny. Potravina je jedna ze základních produktů, který spotřebováváme. Vyspělých ekonomik, kde je více silněji ekonomicky postavených domácností, se to nedotkne tak razantně, ale v rozvíjejících se zemích a na rozvojové trhy to dopadá velmi zásadně. Pro nízkopříjmové skupiny obyvatel se určité potraviny mohou stát nedostupné nebo příliš drahé, čímž po nich klesá poptávka. Abyste si udělali představu, co způsobila extrémní sucha v letech 2022–2024, tak třeba cena olivového oleje v Evropě po suchu v Andalusii vzrostla o 50 %. Cena cibule v Indii, jinak tak běžné suroviny, při loňských vedrech vzrostla o 89 %. To je něco, co se nenápadně vlévá do spotřebitelských košů a může to tlačit inflaci a může to být i důvodem, proč centrální banky chtějí být opatrnější.

Já bych vám tímto chtěl popřát klidné léto a budu se těšit, že vám další z témat povyprávíme v září.