Pokud si chcete poslechnout rozšířenou verzi Aktualit z finančních trhů, kterou jsme točili pro náš Investiční podcast: Cesta rentiéra, můžete si ji poslechnout na SoundCloud: Investiční výhledy C&P září 2025 nebo na youtube: Investiční výhledy C&P září 2025.

Textový přepis

Jiří: Vítám vás u dalšího dílu Aktualit z finančních trhů, tentokrát se podíváme, jak se dařilo finančním trhům v měsíci srpnu. Samozřejmě pro vás jako vždy máme připraveno i pár aktuálních témat, která o prázdninových měsících hýbaly trhy. Moje jméno je Jiří Cimpel a se mnou je tady jako vždy Dan Majstorović, náš analytik a společník ve firmě.

Dane, pojďme se podívat na téma akciových trhů. Srpnovým vítězem byla překvapivě Evropa, kdy evropské akciové indexy vyrostly o víc než 3 %, naopak Amerika v růstu paradoxně zaostávala. Co stojí za tím evropským růstem?

Dan: Byl to určitě zajímavý trend posledního měsíce a hlavním důvodem růstu bylo formální potvrzení dohody mezi Evropou a Amerikou, co se týče nastavení cel. Podrobněji se k tomu dostaneme později, ale právě toto pomohlo stabilizovat trh hlavně v Evropě, která má jasná očekávání a může jí to dost pomoci.

Jiří: Ještě by mě zajímalo, když se díváme na letošní výsledek, vidíme, že Evropa je +10 %, Amerika je stále ještě −3,4 %. Musíme ale zdůraznit, že vliv má v tomto případě hlavně měnové oslabení dolaru, kdežto pohyb eura vůči koruně nebyl tak výrazný. Kdybychom odstranili tyto měnové vlivy, byla by i přesto letos Evropa vítězem v růstu?

Dan: Pokud bychom se koukali bez měnového vlivu, můžeme připočíst v podstatě 15 % k americkému indexu a do velký míry i k tomu světovému. Tím se Amerika dostává opět do popředí. Tento graf, jak ho vidíme, neříká, že by se americkému trhu nebo světovému akciovému indexu nedařilo, ale ukazuje nám, jak se indexy pohybují při přepočtu do české koruny. Dolar oslabil od původně nejvyššího kurzu zhruba o 15–17 %, což zásadně ovlivňuje výsledek.

Jiří: Když se podíváme na vývoj indexů v dlouhodobém pohledu, co vlastně můžeme vidět?

Dan: Na jednu stranu má i zde poměrně významný vliv měna, tedy přepočet do koruny. Na druhou stranu, přestože v krátkém pohledu americký akciový index oproti evropskému zaostává, při tomto dlouhém pohledu je to naopak, 183 % pro americký akciový index versus 81 % pro Evropu. Z mého pohledu na základě nějakých fundamentů, na kterých je to postavené, si myslím, že v následujících letech nemá Amerika důvod zásadně ztrácet svůj náskok.

Jiří: Jelikož my ani většina investorů neinvestujeme jenom do akcií, podívejme se i na další aktiva. Mně na tomto grafu už druhý rok po sobě vždy upoutá index ceny zlata, který je, a i v minulých letech byl, vlastně vítězem. Paradoxně se i v dlouhém horizontu drží na výnosu akciových indexů. Znovu se vrátím k té otázce: je to něco, co vnímáš, že je nový fenomén? Bude zlato takovýto výkon dělat dlouhodobě?

Dan: Nemyslím si, že je to nový fenomén. Je to základní princip fungování zlata. Když existují globální nejistoty a trh má obavy z toho, co se bude dít v budoucnu ve více oblastech najednou, což je nyní geopolitika, inflace, měnová politika a tak podobně, zlato je pozitivním úkrytem. Určitě to ale není dlouhodobý trend. Jakmile se situace v některé té oblasti trošku uklidní, zlato ztrácí na síle. Můžeme to vidět i v posledním měsíci, kdy zlato znovu začalo trošku zvolňovat a akcie šly trošku nahoru.

Jiří: Tohle vlastně asi potvrzuje i pohled na dlouhou časovou osu mixu aktiv, kde zlato paradoxně od roku 2017 překonává aktuálně asi o procento dokonce i vývoj globálního akciového indexu. Jak to, Dane, hodnotíš z pohledu našich konzervativnějších portfolií? V permanentních portfoliích máme čtvrtinu pozic v burzovně obchodovaném zlatě, jak se to tam promítá na výsledcích?

Dan: Tam to právě hodnotím velmi úspěšně. To je ten princip, proč tam tuto složku držíme. Máme tam čtyři složky, z nichž každá se má v různou fázi hospodářského vývoje, při různých scénářích, chovat trošku jinak a podporovat portfolio jiným způsobem. A přesně v těchto dobách nejistoty zlato velmi dobře podporuje naše konzervativní portfolio. To znamená, že jsme nerealizovali tak velké poklesy, protože zlato nám to výrazně vybalancovalo.

Jiří: Vynechme nyní fundamenty, tedy byznysy firem, které se nám do výsledků promítají dlouhodobě, a podívejme se, co dalšího hýbe finančními trhy. Jedním z významných hráčů jsou centrální banky. Investoři hodně sledují, jak centrální banky reagují na aktuální situaci. V srpnu jsme viděli, že se americká centrální banka, Fed, dostává znovu pod velký tlak ze strany Donalda Trumpa, který není úplně spokojený s její politikou. Tak zkus okomentovat, co by si Trump představoval, co je to jeho očekávání od Fedu a co naopak můžeme ze strany Fedu reálně čekat.

Dan: Zde se střetávají dva pohledy. Trump by chtěl být v rámci své politiky už dnes mnohem více holubičí, chtěl by víc podporovat ekonomiku, zvolnit měnovou politiku americké centrální banky ve smyslu snižování úrokových sazeb. Na druhé straně máme Jeroma Powella, který s tím nesouhlasí, chce být víc jestřábí, chce být při snižování úrokových sazeb spíš opatrný. A tam to naráží.

Zároveň vidíme, že se Trump snaží uplatňovat svoji politickou moc. Nyní trošku opustil Jerome Powella, dal ho do postranní a zaměřil se na jiné guvernéry bank. Konkrétně slyšíme jméno Lisy Cookové, kolem níž nyní probíhá kauza. Trump se prostě snažil najít něco, díky čemu ji může odvolat, a zkusil vyvolat její odvolání, což by bylo naprosto bezprecedentní. Za 111 let historie FEDu nikdy žádný z prezidentů neodvolal žádného guvernéra. Narážíme tedy na tyto kauzy a to, co by to způsobilo v budoucnu.

Jiří: Takže Trump by chtěl, aby šly úrokové sazby dolů rychleji, než to plánuje FED. My toto téma rozebíráme detailněji v Investičních výhledech, tak pokud by vás k tomu zajímalo víc informací, poslechněte si Investiční výhledy.

Poslední téma, které v tom uplynulém měsíci hýbalo světovým děním, byla cla, konkrétně dohoda Evropská unie vs. Amerika. Můžeš tedy nějaké krátké shrnutí k tomu, co se vlastně dohodlo?

Dan: To nejzásadnější je, že na většinu dovozu z Evropy do Ameriky se stanoví jednotná cla 15 %. Týká se to asi 70 % veškerého dovozu z EU do Ameriky. Co je velmi citlivé pro Evropu, je automobilový průmysl. Toho se to týká také, ale jsou tam nějaké další podmínky, které mají být dodrženy. Dneska jsou cla 27,5 % na automobilový průmysl, jak dovoz aut, tak součástek. Nově by to mělo být těch 15 %, poté co Evropa naplní slíbené politické podmínky – odběr energií, příslib investic v Americe nebo podpora investic Evropských firem v Americe.

To byl ten pozitivní impuls, který jsme zmiňovali na začátku, a zároveň je to asi to klíčové, na čem se bude dál stavět. Je dobré si říct, že je to zatím prvotní dohoda, která ještě není plně dopracovaná. Chybí tam nějaké technické dodatky, na kterých se bude průběžně pracovat, takže ještě nějaký vývoj tam uvidíme, ale přineslo to určité uklidnění.

Jiří: Děkujeme za pozornost a moc se těšíme u Investičních výhledů nebo třeba u příštích Aktualit na viděnou.