Pokud si chcete poslechnout rozšířenou verzi Aktualit z finančních trhů, kterou jsme točili pro náš Investiční podcast: Cesta rentiéra, můžete si ji poslechnout na SoundCloud: Investiční výhledy C&P září 2026 nebo na youtube: Investiční výhledy C&P září 2026.

Textový přepis

Jiří: Jak dopadla letní okurková sezóna na finančních trzích? Jak prošly české fondy zátěžovým testem od České národní banky? A jak aktuální patová situace v Hormuzském průlivu ovlivní následující měsíce na finančních trzích?

To, a doufám, že i více, se dozvíte v zářijových Aktualitách z finančních trhů, u kterých vás tímto vítám. Jmenuji se Jiří Cimpel a se mnou je tady jako vždy partner a CEO společnosti Cimpel & partneři Dan Majstorović.

Pojďme, Dane, začít rovnou tím, co jsem zmínil. Podívejme se na to, jak dopadla okurková sezóna na finančních trzích během letních měsíců.

Dan: Když si to shrneme, od začátku roku to byl poměrně dynamický vývoj. Okurková sezóna přišla vhod, situace se trochu uklidnila a trhy zakončily léto poměrně pozitivně. Globální akciové trhy, ať už americké nebo evropské, které se po březnovém prvotním šoku z Hormuzského průlivu začaly zotavovat, skončily někde mezi 12 a 13 %, spíše blíže 13 % v korunovém vyjádření. Dynamiku ovlivnil i nový šéf americké centrální banky, který trh trochu vyděsil svým tvrdým přístupem k inflaci, když se jasně vymezil vůči inflačním pásmům. Takže po tom všem byly klidnější trhy a poklidná letní sezóna vítané.

Možná ještě větším tématem než akcie jsou ale dluhopisy. Dnes si totiž Amerika půjčuje prostřednictvím třicetiletých dluhopisů za nejvyšší úrok za posledních dvacet let. Je to přes pět procent, zhruba 5,2 %. To začaly trhy vnímat a vidíme to i na vývoji dalších aktiv, například zlata, které na to poměrně výrazně reagovalo. K tomu se ještě za chvíli dostaneme.

Jiří: Teď jsme viděli letošní rok, respektive prvních osm měsíců, ale okomentujme dlouhodobý pohled na vývoj akciových indexů. Jak se podle tebe promítá krize v Hormuzském průlivu, problémy s dodávkami ropy a koneckonců i otázka toho, jak budeme schopni dodávat všechny čipy a další komponenty potřebné pro výstavbu obrovského množství datových center, když máme omezený přístup k některým zdrojům, které právě přes Hormuzský průliv proplouvají? Jak se to promítá do akciových trhů? A možná, proč se to nepromítá více, když jde o určité riziko?

Dan: Ten dlouhodobý pohled je vždycky trochu uklidňující. A platí to i teď. Nepromítá se to výrazněji proto, že trhy si uvědomují, že situace bude mít nějaké řešení. Pořád to není jediná obchodní trasa. Ano, je velmi důležitá a výrazně zasahuje Evropu, ale už dnes vidíme určité uklidnění. Evropa navíc zřejmě očekává, že dříve či později dojde k dohodě, která zabrání tomu, aby se situace stala zásadním problémem pro globální ekonomiku. Uvidíme, jakým směrem se to bude dál vyvíjet.

Jiří: Ty jsi, Dane, nakousl dluhopisy. Zároveň bych rád komentoval i situaci na trhu se zlatem, protože to má letos opravdu hodně divoký rok.

Dan: Je to skutečně horská dráha. Myslím, že dluhopisy a zlato spolu poměrně úzce souvisí. Dnes už zlato nemusí sloužit jen jako zajištění proti krizím, jak ho známe a jak jsme to viděli během covidu, války na Ukrajině nebo v souvislosti s Hormuzským průlivem. Přidává se k tomu také nejistota spojená s vysokým zadlužením států a s tím, že trhy dnes dluh vnímají citlivěji a požadují za něj vyšší prémii. Investoři už nechtějí půjčovat levné peníze na dlouhá období. Požadují výnosy kolem pěti až 5,2 % u amerických dluhopisů, což jsou úrovně, které jsme dlouho neviděli. Dlouhou dobu platilo, že dlouhé peníze, levné peníze. Dnes už to ale strukturálně přestává platit.

A právě na to reaguje i zlato. Často se mluví o zlatě jako o ochraně proti dluhovému riziku. Mezi největší kupce patří centrální banky. V posledním roce nakupovalo výrazně například Polsko a Čína, které navyšovaly své zlaté rezervy a snažily se částečně omezit svou závislost na americkém dluhu. Vidíme to i na dlouhodobém vývoji. Cena zlata se za posledních deset let zhruba ztrojnásobila. Letos v únoru jsme navíc dosáhli historického maxima. Následně přišel výrazný propad a nyní se cena opět vrací vzhůru. Podle mého názoru je tento návrat silně poháněn právě vývojem na dluhopisovém trhu, především ve Spojených státech.

Jiří: Mně přijde, že když se podíváme na dlouhodobý vývoj aktiv od roku 2016, globální akcie jsou přibližně na plus 167 %. A vlastně v tom grafu není vidět žádná větší krize. Nevidíme žádný delší propad. Snad s výjimkou roku 2022, kdy trh jeden rok klesal a následující rok se vracel zpět. Chybí nám tu krize typu roku 2008, kdy trhy výrazně padaly a na návrat se čekalo několik let. Možná právě to tehdy vytvářelo větší poptávku po konzervativnějších aktivech, třeba po dluhopisech. Tady ale na dlouhém horizontu vidíme, že dluhopisy spíše trpí.

Co to podle tebe znamená? Může se jejich role při nějaké větší systémové krizi vrátit? Očekáváme dnes jejich výnosový potenciál spíše v souvislosti s možnou krizí? Jaká je vlastně role dluhopisů v portfoliu?

Dan: Mám pocit, že se ta struktura trochu mění. Jak jsem říkal, investoři dnes požadují vyšší prémii i za dlouhodobé dluhopisy, takže jejich tradiční role protiváhy akcií se do budoucna může oslabovat. Přesto si myslím, že svou roli stále mají. Pokud dnes dluhopis půjčujeme například za 5% úrok, jde o smysluplný výnos, který může fungovat jako stabilizační prvek portfolia.

Na dluhopisy bych už ale nutně nenahlížel jako na automatickou protiváhu akcií. To dnes nemusí platit. Když se podíváme na korelace mezi vývojem akcií a dluhopisů v různých obdobích, zjistíme, že se někdy mohou pohybovat velmi podobně. To jsme již několikrát viděli. A neexistují zatím silné důvody, proč by se to mělo zásadně změnit.

Na druhou stranu zůstává jejich význam z pohledu stability, pravidelného úrokového výnosu a nižší volatility. Pokud se bavíme o kratších nebo střednědobých dluhopisech, jejich cenové výkyvy bývají výrazně menší než například u akcií nebo zlata. Zlato sice za poslední roky vydělalo hodně, ale rozhodně to nebyla klidná jízda.

Jiří: Slíbili jsme také, že odhalíme, jak dopadlo testování fondů v krizových scénářích, které prováděla Česká národní banka.

Dan: To je velmi zajímavé téma. Česká národní banka pravidelně provádí takzvané zátěžové testy českého finančního sektoru. Jde o ověření toho, jak je finanční systém odolný vůči různým krizovým situacím. Není to předpověď budoucí krize ani návod, kde vydělat více či méně. Je to především test odolnosti, který ukazuje, zda by finanční systém případnou krizi zvládl bez dlouhodobých negativních dopadů na ekonomiku.

Dobrou zprávou je, že výsledky byly poměrně uklidňující. Český finanční sektor testem prošel dobře. Potvrdilo se také něco, co často říkáme. Konzervativní investice během krizí obvykle neklesají tolik. Akciové investice ale mohou v krizovém scénáři zaznamenat i 50% propad, což se ukázalo také v modelaci České národní banky.

Na druhou stranu simulace ukázala, že během tří let došlo k návratu na původní úrovně. To potvrzuje i zkušenosti z historie, že je důležité být trpělivý, nepropadat panice a neprodávat v době největších poklesů. Pokud investor prodá ve chvíli, kdy je portfolio v padesátiprocentním propadu, přijde o peníze. Pokud zachová klid, dostane se zpátky i v prostředí českých finančních trhů.

Zajímavé bylo také testování konzervativních dluhopisových a transformovaných fondů. Mnozí by je považovali za bezrizikové. Jenže skutečnost je složitější. Nejzajímavější zjištění bylo, že v klidném scénáři bez výrazných tržních propadů právě tyto konzervativní investice dopadaly nejhůře. Důvodem jsou rostoucí úrokové sazby, což tlačí dolů ceny dluhopisových fondů, které drží převážně dluhopisy včetně starších emisí. To vede k poklesu hodnoty těchto fondů a je zajímavé si to uvědomit.

Co si z toho investor může odnést?

Především to, že by měl vždy vědět, do čeho investuje, proč investuje, na jak dlouho investuje a jaký je jeho cíl. Podle toho si pak může zvolit správnou kombinaci investic. Pokud má dostatek času, může mít větší podíl akcií. Pokud je časový horizont kratší, potřebuje to míchat s něčím konzervativnějším.

Jiří: A to je z našich zářijových Aktualit vše. Máme pro vás ještě další témata, která rozebereme v Investičních výhledech.

Podíváme se podrobněji na aktuální situaci na trzích a na to, co očekáváme v dalších měsících. Rozebereme například téma prvního ETF obchodovaného na české burze. A podíváme se také na to, proč je dobré být opatrný při nákupu některých komplexnějších investičních nástrojů na světových burzách.

O tom všem budeme mluvit v Investičních výhledech, takže doporučujeme podívat se i na ně.

Děkujeme za pozornost a těšíme se příští měsíc u dalších Aktualit z finančních trhů na viděnou.